Chemoterapie
Probiotická suplementace jako vhodný doplněk při chemoterapii
Mukozitida a průjem jsou velmi častým průvodním jevem při chemoterapii, ať už z důvodu narušené mikrobiální rovnováhy, celkové predispozice imunokomprimovaných pacientů k průjmu, nebo užívání širokospektrých antibiotik – nejspíše se jedná o kombinaci všech těchto faktorů. U průjmů způsobených antibiotickou léčbou je pozitivní vliv probiotik velmi dobře popsán (Pradhan et al., 2010, Hempel et al., 2012). U průjmů indukovaných chemoterapií je zatím vliv probiotik popsán výrazně méně, nicméně výsledky studií ukazují na velký terapeutický potenciál u onkologických pacientů léčených chemoterapií.
Například při podání probiotického kmene M-74 pacientům bylo pozorováno velmi nízké procento průjmů (14 %, všechny pouze 1. stupně), a to i přesto, že polovina pacientů byla podrobena indukční terapii, při které jsou průjmy výrazně častější (Mego et al., 2006).
Při léčbě nádorů tlustého střeva je často používanou látkou Irinotecan (Michael et al., 2004). Její metabolity však způsobují průjmové stavy. Je známo, že probiotické bakterie můžou snižovat aktivity beta-D-glukouronidázy a měly by tedy být použity jako doplňková terapie při léčbou touto látkou.
Velmi zajímavá je také studie (Mego et al., 2015), která ukazuje velmi příznivý vliv probiotik v porovnání s placebem u pacientů procházejících chemoterapií. Konkrétně studie uvádí četnost průjmů 3. a 4. stupně u placebo skupiny (skupina bez probiotik) 17,4 % a u probiotické skupiny 0 %.
Celková četnost průjmů byla u placebo skupiny 60,9 % a u probiotické skupiny 39,1 %. U probiotické skupiny navíc nebyla pozorována žádná enterokolitida a u placebo skupiny v 8,7 %. Pacienti z probiotické skupiny také méně často hlásili nadýmání. Nebyl pozorován žádný případ infekce způsobené probiotickými bakteriemi.
Chemoterapeutikum 5-fluorouracil, užívané při kolorektálním karcinomu, je kromě průjmů spojován s celkovým poškozením střevní sliznice a vznikem intolerance na laktózu. Ve studii Osterlund et al., 2015, sledovali 150 pacientů s touto léčbou, přičemž polovině z nich během chemoterapie podávali probiotickou kulturu Lactobacillus rhamnosus GG. V souladu s předchozí studií pozorovali u probiotické skupiny nižší výskyt průjmů 3. a 4. stupně (22 vs 37 %) a méně stížností na zažívací potíže.
Vliv probiotik, byl sledován také u pacientů s rakovinou plic procházejících chemoterapií (Tian et al., 2019). Tato studie také potvrdila snížení četnosti průjmových stavů u probioticky suplementovaných pacientů oproti kontrole. Autoři navíc pozorovali celkově snížené markery systémového zánětu.